Potrava

Krmení


Ačkoliv dnes už je k dostání stále větší výběr hotového krmiva pro terarijní zvířata, je levnější (a někdy lepší) připravovat si krmivo vlastní. Často se problémy spojené s podvýživou nebo nesprávnou skladbou potravy projeví, až když už je příliš pozdě. Při krmení proto dodržujte následující zásady.
Potravu obměňujte za čerstvou a odstraňujte staré zbytky, protože mohou plesnivět. Skladba potravy by měla být různorodá, proto se stále snažte obohatit jídelníček něčím novým. Potrava by se také měla měnit v závislosti na ročním období. Na jaře dávejte zvířatům po zimním spánku čerstvou zeleninu, doplněnou v létě květinami a na podzim ovocem a zrním. Příliš velké množství tuků může terarijním zvířatům uškodit stejně jako lidem. Zvířata, která dostávají příliš potravy, jsou méně plodná.
Zelené rostliny nesbírejte nikde, kde hrozí nebezpečí znečištění dopravou, zemědělskou nebo průmyslovou výrobou.
Terarijní zvířata aktivní ve dne je nejlepší krmit kolem jedenácté hodiny dopolední, až se zahřejí pod světly. Mají tak celý zbytek dne na trávení. Dodržujte hygienický režim: vymývejte misky na vodu a krmení a nikdy nepřendávejte nádoby z jednoho terária do druhého.
Zmrazenou potravu nikdy nerozmrazujte v mikrovlnné troubě nebo pod horkou vodou. Místo toho ji den předtím přendejte do ledničky.


Vitaminy a minerály

Přirozená strava divoce žijících zvířat je rozmanitější a výživnější než krmná zvířata, maso a vařená zelenina, kterou dostávají jejich terarijní protějšky. Proto je třeba potravu stále doplňovat vitaminy a minerály.

VÁPNÍK A FOSFOR

Plazi a obojživelníci jsou obratlovci s vnitřní kostrou, kteří ke správnému vývoji potřebují vápník (Ca) a fosfor (P) ve správném poměru. Většina těchto živočichů potřebuje jedenapůlkrát více vápníku a fosforu.
V přírodě je zdrojem vápníku rozmanitá strava, rosa, dešťová voda a hlína zkonzumovaná spolu s potravou. V průměru obsahuje strava jedno procento vápníku. V teráriu bez obsahu křídy, pokud i strava neobsahuje dostatek vápníku, může nepřítomnost tohoto minerálu způsobit rachitidu (křivici), která se projevuje houbovitými, slabými a pokřivenými kostmi nebo krunýři (pokroucené nohy, zesílené loketní klouby, zlomené čelisti a ohnuté zuby), špatnými vejci a deformovanými nebo mrtvými potomky. Plaz trpící rachitidou si odvádí vápník z kostí, aby si udržel jeho hladinu v krvi. Aby se zcela nezhroutil, nahrazuje kosti větším množstvím pojivové tkáně. Místo silné vrstvy stehenního svalstva se vytvoří pevná a tvrdá hmota obalená tenkou vrstvou pojivové tkáně.
Ovoce a zelenina obecně obsahují vápníku příliš málo, a zvláště pak v nízkém poměru k obsahu fosforu. Tento druh stravy proto vyžaduje přidání vápníku, například poprášením multivitaminovým a minerálním přípravkem. Různé značky přípravků mají různý poměr obsahu minerálů, do potravy s vysokým obsahem však přidávejte přípravek s velkým procentem obsahu vápníku. Dodatečným zdrojem vápníku může být také jedna polévková lžíce laktátu vápenatého, kterou zamícháte do jednoho litru vody a přidáte do krmení.

DALŠÍ MINERÁLY

Kromě vápníku a fosforu jsou důležité také sodík (Na) a draslík (K), které napomáhají regulaci tělesných tekutin; hořčík (Mg) je v rozumném množství, jejich nepřítomnost však může mít vážné následky. Jód (I) je důležitý pro správné fungování štítné žlázy, měď (Cu) pro metabolismus a krevní oběh, mangan (Mn) a zinek (Zn) pro produkci enzymů, selen (Se) umožňuje zužitkování vitaminu E, železo (Fe) je potřeba při vytváření hemoglobinu v krvi a metabolismu.

VITAMINY

Podle typu živočicha a skladby potravy je nezbytné přidávat do krmení také vitaminy. Nedostatek určitých vitaminů může způsobit potíže a často se sníží odolnost vůči parazitům a chorobám. Vitamin A, D, E a K jsou rozpustné v tucích a ukládají se v játrech. Vitaminy B a C jsou rozpustné ve vodě a jejich přebytek se vylučuje v moči.

Vitamin A se vyskytuje ve formě provitaminu v živočišných tucích, např. v játrech, a také v karotenu (barvivo v mrkvi).. Nedostatek tohoto vitaminu způsobuje kožní a oční potíže; u špatně živených vodních želv vede k zánětům očí. Některé vážné potíže lze podáváním vitaminu A vyřešit.
Předávkování vitaminem A potlačuje příjem vitaminu D3. Želvy, které dostávají zeleninovou stravu bohatou na karoten, nikdy netrpí nedostatkem vitaminu A, měly by proto dostávat jen minimální množství přídavných vitaminů.

Vitaminy skupiny B se hojně vyskytují v kvasnicích, mase a luštěninách. Rozlišujeme několik vitaminů B, které číslujeme od 1 do 12. Jejich nedostatek způsobuje kožní a trávicí potíže. Kromě vitaminu B1 (thiamin, viz níže) je pro správný chod metabolismu důležitý také biotin, který nemá vitaminové číslo.
Nedostatek biotinu způsobuje šupinkovitou kůži, oslabení svalstva a zpomalení růstu. Neoplodněná syrová vejce obsahují ovidin, který zbavuje tělo biotinu, i když jen tehdy, pokud je přítomen ve velkém množství. Z tohoto důvodu dávejte plazům, jejichž strava obsahuje vejce, pouze vejce oplodněná nebo vařená.

Vitamin B1 (thiamin) je důležitý pro funkci nervového systému. Řada druhů ryb obsahuje látku, která rozkládá vitamin B1.

Vitamin C zvyšuje odolnost živočichů vůči chorobám. Je obsažen ve většině ovoce a jeho nedostatek se vyskytuje jen výjimečně.

Vitamin D3 je pro chovatele zvířat v teráriu nejdůležitější. Je nezbytný pro absorbování vápníku a jeho nedostatek se projevuje podobně právě jako nedostatek vápníku.
Předávkování tímto vitaminem může způsobit usazování vápníku v orgánech, případně otravu a potíže při růstu kostí. Vitamin D3 se vytváří také v kůži pomocí ultrafialového záření. Toto záření je přirozeně obsaženo ve slunečním světle, ale neprochází sklem, i když průhledná plastiková deska ho propouští.
Zvířata chovaná ve skleněných teráriích proto potřebují buď ozařování UV-B světlem, nebo dávky vitaminu D3.
Do terária buď zavěste ultrafialové svítidlo, nebo umístěte zvířata do venkovního terária. Můžete také přidávat vitamin D3 do vody nebo do jídla v kapkách nebo v prášku.
Uvádíme zde různé doporučené dávky, které však nelze určit přesně, protože ne každé zvíře toho vypije nebo sní stejně. Mladým jedincům dávejte 500 - 1000 IU jednotek na kilogram týdně, dospělým 100 - 500 IU jednotek týdně, nebo přidejte 10 000 IU jednotek do 1 litru pitné vody. Je to sice trošičku jako hledat vítr navlhčeným prstem, ale snažte se dávat zvířatům trochu každý týden.

Vitamin E ovlivňuje například plodnost nebo funkci jiných vitaminů. Vyskytuje se hojně v luštěninách a naklíčených výhoncích, například fazolí. Jeho nedostatek způsobuje u plazů problémy s rozmnožováním.

Zelená potrava

Zeleninu a ovoce dobře umyjte, nakrájejte na jemné kousíčky a smíchejte dohromady. Směs podávejte zvířatům v misce; pokud přesto sežerou s potravou dost hlíny, postavte ji na kus linolea.

Při krmení zvířat zelenou potravou dodržujte následující zásady.

- Poměr vápníku a fosforu (viz tabulky). Základní poměr je 1,5krát více vápníku (Ca) než fosforu (P). Špatný poměr lze upravit multivitaminovým a minerálním přípravkem. Obecně hodnoty v tabulce se mohou lišit od jiných tabulek, vzhledem k různým metodám analýzy. Např. poměr Ca:P u zelí je uveden jako 2,9-7,5:1. Kromě toho existuje řada různých druhů zeleniny a ovoce, u nichž je hodnota různá.
- Obsah vlákniny (viz tabulky). Zvířata potřebují hodně vlákniny pro dobré trávení.
- Obsah bílkovin. U zvířat, která se živí převážně zelenou stravou, musí být obsah bílkovin vysoký, zvláště u mláďat a březích samiček (viz tabulky). Strava s vysokým obsahem bílkovin je např. naklíčená sója.
- Vitaminy. Veškeré ovoce obsahuje vitamin C, mrkev vitamin A a fazolové výhonky vitamin B.
- Rozmanitost. Některé rostliny mohou obsahovat škodlivé látky (viz následující poznámky). Rozmanitou skladbou potravy u zvířat přirozenou cestou zabráníme předávkování určitou látkou. Skladbu potravy se snažte dodržovat co nejbohatší a dávejte zvířatům stále nové druhy ovoce, zeleniny a lučních rostlin.
- Kyselina šťavelová odbourává zásoby vápníku důležité pro růst kostí. Může také způsobit potíže krevního oběhu. Vysoký obsah kyseliny šťavelové mají např. rebarbora, špenát, petržel, mrkev a brokolice.

TABULKA

V této tabulce jsou uvedeny hodnoty různých druhů čerstvé zeleniny a ovoce

Druh

Ca
mg/100g

P
mg/100g

Ca:P
g/100g

Vláknina
g/100g

Bílkoviny

Poznámky

Brokolice

48

66

0,7 : 1

3,0

3,0

vysoký obsah kyseliny šťavelové

Brambory loupané

7

46

0,2 : 1

1,6

2,1

 

Bruselské klíčky

42

69

0,6 : 1

4,2

3,4

 

Celer

40

25

1,6 : 1

1,7

0,8

 

Cuketa

15

32

0,5 : 1

1,2

1,2

 

Čekanka

19

26

0,7 : 1

3,1

0,9

 

Čínské zelí

105

37

2,8 : 1

1,0

1,5

++

Endivie

52

28

1,9 : 1

3,1

1,3

 

Fazolové klíčky

13

54

0,2 : 1

1,8

3,0

 

Kapusta kadeřavá

135

56

2,4 : 1

2,0

3,3

 

Květák

22

44

0,5 : 1

2,5

2,0

 

Mrkev

27

44

0,6 : 1

3,0

1,0

vysoký obsah kys. šťavelové
a vitaminu A

Pampeliška list

187

66

2,8 : 1

3,5

2,7

++

Petržel

138

58

2,4 : 1

3,3

3,0

vysoký obsah kys. šťavelové

Pórek

59

35

1,7 : 1

1,8

1,5

 

Prunelky

105

37

2,8 : 1

1,0

1,5

 

Reveň

86

14

6,1 : 1

1,8

0,9

 

Salát hlávkový

68

25

2,7 : 1

1,9

1,3

 

Salát ledový

19

20

1 : 1

1,4

1,0

 

Salát Webbův

32

23

1,4 : 1

1,0

1,3

 

Růžičková kapusta

47

23

2 : 1

2,3

1,4

 

Špenát

99

49

2 : 1

2,7

2,9

vysoký obsah kys. šťavelové

Tuřín

190

42

4,5 : 1

2,4

1,5

++

Zelí červené

51

42

1,2 : 1

2,0

1,4

 

Zelí savojské

35

42

0,8 : 1

3,1

2,0

 

Banány

6

20

0,3 : 1

2,4

1,0

 

Brambory

14

19

0,7 : 1

2,3

0,6

 

Broskve

5

12

0,4 : 1

2,0

0,7

 

Datle sušené

32

40

0,8 : 1

7,5

1,9

 

Fazole velké

22

95

0,2 : 1

4,2

5,6

vysoký obsah taninu

Fíky

35

14

2,5 : 1

3,3

0,8

 

Francouzské fazole

37

38

1 : 1

3,4

1,8

 

Hrášek

25

108

0,2 : 1

5,1

5,4

vysoký obsah taninu

Hroznové víno

11

13

0,9 : 1

1,0

0,7

 

Hrušky neloupané

11

11

1 : 1

2,4

0,4

 

Jablka neloupaná

7

7

1 : 1

2,7

0,2

 

Kiwi

26

40

0,7 : 1

3,4

1,0

 

Kokos

14

113

0,1 : 1

9,0

3,3

 

Kukuřice

2

89

0,02 : 1

2,7

3,2

 

Lilek

7

22

0,3 : 1

2,5

1,0

 

Mandarinky

14

10

1,4 : 1

2,3

0,6

 

Mango

10

11

0,9 : 1

1,8

0,6

 

Meloun

8

9

0,9 : 1

0,5

0,6

 

Okurky

14

20

0,7 : 1

0,8

0,7

 

Papája

24

5

4,8 : 1

1,8

0,6

 

Paprika

9

19

0,5 : 1

1,8

0,9

 

Pastinák

36

71

0,5 : 1

4,9

1,2

++

Rajčata

5

24

0,2 : 1

1,1

0,9

 

Švestky

4

10

0,4 : 1

1,5

0,8

 

Opuncie

56

24

2,3 : 1

3,6

0,7

 


Kromě výše uvedené zeleniny a ovoce mohou jako potrava sloužit také vojtěška, borůvky, listy vinné révy, heřmánek, maliny, svlačec, kokoška pastuší tobolka (malá a velká), třešně, jetel (listy a květy), kedluben (listy a strouhaná bula), brukev řepka (zvláště květy), řeřicha (květy), pampelišky (listy a květy, nikdy však stonky), tykev, fialky, potočnice lékařská a jitrocel.
Fazole, čočku, slunečnicová a jiná semínka nechte vyklíčit, nebo je před krmením namočte do vody. Prvotřídním zdrojem potravy jsou čerstvé výhonky čočky, vojtěšky, řepky, ředkviček, pšenice a slunečnice.



Obecné informace o stravování plazů - zdroj: Encyklopedie teraristiky.

CO BUDE JÍST ?

Suchozemské želvy jsou převážně býložravé. Znamená to, že se jejich jídelníček bude skládat především z rostlin. Důležitá je co největší pestrost stravy, protože každá rostlina obsahuje poněkud jiné důležité látky. Při jednotvárném jídelníčku sice nebude mít želva hlad, ale téměř jistě ji bude některý vitamín či další látky chybět.
V létě je základem krmení čerstvá listová zelenina (salát, zelí, kapusta, listy kedlubny apod.), ale také pampeliškové či jitrocelové listy i jiné rostliny. Velmi prospěšný je pro želvy jetel nebo vojtěška, které obsahují velké množství vápníku. Dávejte však pozor na to, aby se do krmení nedostaly jedovaté rostliny, jako je např. pryskyřník nebo blatouch.
Želva si ráda pochutná i na květech a plodech. Při troše trpělivosti ji záhy naučíte přijímat potravu z ruky.
V zimě, kdy je čerstvých listů méně, dávejte želvě i kompotované ovoce. Jetel můžete nahradit i tak, že necháte na misce s vlhkou vatou vyklíčit hrách nebo fazole a výhonky budete želvu krmit.
Zkoušejte co nejpestřejší potravu a uvidíte, že i vaše želva bude mít své osobité chutě. Ti z vás, kteří se rozhodnou pro chov dvou nebo více želv, záhy zjistí, že každá z nich dává přednost něčemu jinému.
Živočišné bílkoviny jsou pro suchozemské želvy rovněž důležité, nesmí jich však být příliš mnoho. Při nadměrném přísunu živočišných bílkovin dochází z ukládání solí v kloubech a želva by onemocněla velmi bolestivou nemocí - dnou. Vyzkoušejte co bude vaší želvě nejvíce chutnat: tvaroh, vařené libové maso, vařený vaječný bílek či snad dokonce bílý jogurt. Pak jí tuto potravu přidávejte k hlavnímu krmení, ale jen asi jednou měsíčně a v malém množství. Pokud se vaše želva projeví jako vegetarián, který všechny živočišné bílkoviny zarputile odmítá, vůbec se netrapte a želvě je prostě nevnucujte.
Aby želvě nechyběly žádné důležité látky, přidávejte jí do krmení vitamínové směsi. Koupíte je v obchodech s krmením pro zvířata. Řiďte se doporučeným dávkováním a mějte na paměti, že méně je někdy více. Má-li vaše želva pestrou stravu a může-li se občas slunit, pak nebude příliš mnoho vitamínů potřebovat, ba dokonce by jí mohly uškodit.
Kromě vitamínů musíte krmení doplňovat i minerálními látkami, jako jsou vápník, fosfor, železo a další. Přirozeným zdrojem některých z nich jsou jemně umleté vaječné skořápky. Směsi minerálních látek můžete rovněž koupit již hotové. Krmení dávejte želvě do misky. Zbytky každý den odstraňte a misku vymyjte. Nemusí vás zneklidňovat, že želva polyká i písek a kamínky. Pomáhají jí při trávení rostlinné potravy.
Všimněte si, kdy je želva nejčilejší. V tuto dobu jí dávejte čerstvé krmení.

Jídelníček:

listová zelenina (salát, zelí, kapusta apod.)
listy smetanky nebo jitrocele
drobně pokrájené měkké ovoce
v zimě i kompotované ovoce
vitamíny a minerální přípravky
jen občas živočišné bílkoviny



Zdravá želva má až neuvěřitelnou chuť k jídlu.





V zimním období doplňujeme jídelníček (pokud želva nezimuje) i tropickým ovocem.





Oblíbenou potravu tvoří také různé druhy jetelů, vojtěšky a jitrocele.





Při nedostatku čerstvého ovoce můžeme krmit i kompoty.





Mrkev podáváme většinou strouhanou, protože ji želvy nerady okusují.





Ovoce můžeme vyzkoušet jakékoli, ale základem ovocné stravy asi zůstanou ve většině případů jablka.





Potrava želv by měla být co nejpestřejší a často se měnit,
jinak si navyknou na jednotvárnost a odmítají pak změnu.





Ze zeleniny dávají většinou přednost hlávkovému salátu.





Z divoce rostoucích rostlin mají v největší oblibě pampelišky (smetanky), ze kterých jedí jak listy, tak květy.





Jedí však ochotně i jiné druhy zeleniny: salátové okurky, kapustu, kadeřávek,
listy kedlubny, ale vyzkoušet lze všechny druhy, které seženeme.






I suchozemské želvy přijímají občas živočišnou potravu. Nahradíme jim ji
mletým masem, vařenými vejci, tvarohem nebo i jogurtem.

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba webových stránek zdarmaWebnode