Potrava
Krmení
Ačkoliv dnes už je k dostání stále větší výběr hotového krmiva pro terarijní zvířata, je levnější (a někdy lepší) připravovat si krmivo vlastní. Často se problémy spojené s podvýživou nebo nesprávnou skladbou potravy projeví, až když už je příliš pozdě. Při krmení proto dodržujte následující zásady.
Potravu obměňujte za čerstvou a odstraňujte staré zbytky, protože mohou plesnivět. Skladba potravy by měla být různorodá, proto se stále snažte obohatit jídelníček něčím novým. Potrava by se také měla měnit v závislosti na ročním období. Na jaře dávejte zvířatům po zimním spánku čerstvou zeleninu, doplněnou v létě květinami a na podzim ovocem a zrním. Příliš velké množství tuků může terarijním zvířatům uškodit stejně jako lidem. Zvířata, která dostávají příliš potravy, jsou méně plodná.
Zelené rostliny nesbírejte nikde, kde hrozí nebezpečí znečištění dopravou, zemědělskou nebo průmyslovou výrobou.
Terarijní zvířata aktivní ve dne je nejlepší krmit kolem jedenácté hodiny dopolední, až se zahřejí pod světly. Mají tak celý zbytek dne na trávení. Dodržujte hygienický režim: vymývejte misky na vodu a krmení a nikdy nepřendávejte nádoby z jednoho terária do druhého.
Zmrazenou potravu nikdy nerozmrazujte v mikrovlnné troubě nebo pod horkou vodou. Místo toho ji den předtím přendejte do ledničky.
Vitaminy a minerály
Přirozená strava divoce žijících zvířat je rozmanitější a výživnější než krmná zvířata, maso a vařená zelenina, kterou dostávají jejich terarijní protějšky. Proto je třeba potravu stále doplňovat vitaminy a minerály.
VÁPNÍK A FOSFOR
Plazi a obojživelníci jsou obratlovci s vnitřní kostrou, kteří ke správnému vývoji potřebují vápník (Ca) a fosfor (P) ve správném poměru. Většina těchto živočichů potřebuje jedenapůlkrát více vápníku a fosforu.
V přírodě je zdrojem vápníku rozmanitá strava, rosa, dešťová voda a hlína zkonzumovaná spolu s potravou. V průměru obsahuje strava jedno procento vápníku. V teráriu bez obsahu křídy, pokud i strava neobsahuje dostatek vápníku, může nepřítomnost tohoto minerálu způsobit rachitidu (křivici), která se projevuje houbovitými, slabými a pokřivenými kostmi nebo krunýři (pokroucené nohy, zesílené loketní klouby, zlomené čelisti a ohnuté zuby), špatnými vejci a deformovanými nebo mrtvými potomky. Plaz trpící rachitidou si odvádí vápník z kostí, aby si udržel jeho hladinu v krvi. Aby se zcela nezhroutil, nahrazuje kosti větším množstvím pojivové tkáně. Místo silné vrstvy stehenního svalstva se vytvoří pevná a tvrdá hmota obalená tenkou vrstvou pojivové tkáně.
Ovoce a zelenina obecně obsahují vápníku příliš málo, a zvláště pak v nízkém poměru k obsahu fosforu. Tento druh stravy proto vyžaduje přidání vápníku, například poprášením multivitaminovým a minerálním přípravkem. Různé značky přípravků mají různý poměr obsahu minerálů, do potravy s vysokým obsahem však přidávejte přípravek s velkým procentem obsahu vápníku. Dodatečným zdrojem vápníku může být také jedna polévková lžíce laktátu vápenatého, kterou zamícháte do jednoho litru vody a přidáte do krmení.
DALŠÍ MINERÁLY
Kromě vápníku a fosforu jsou důležité také sodík (Na) a draslík (K), které napomáhají regulaci tělesných tekutin; hořčík (Mg) je v rozumném množství, jejich nepřítomnost však může mít vážné následky. Jód (I) je důležitý pro správné fungování štítné žlázy, měď (Cu) pro metabolismus a krevní oběh, mangan (Mn) a zinek (Zn) pro produkci enzymů, selen (Se) umožňuje zužitkování vitaminu E, železo (Fe) je potřeba při vytváření hemoglobinu v krvi a metabolismu.
VITAMINY
Podle typu živočicha a skladby potravy je nezbytné přidávat do krmení také vitaminy. Nedostatek určitých vitaminů může způsobit potíže a často se sníží odolnost vůči parazitům a chorobám. Vitamin A, D, E a K jsou rozpustné v tucích a ukládají se v játrech. Vitaminy B a C jsou rozpustné ve vodě a jejich přebytek se vylučuje v moči.
Vitamin A se vyskytuje ve formě provitaminu v živočišných tucích, např. v játrech, a také v karotenu (barvivo v mrkvi).. Nedostatek tohoto vitaminu způsobuje kožní a oční potíže; u špatně živených vodních želv vede k zánětům očí. Některé vážné potíže lze podáváním vitaminu A vyřešit.
Předávkování vitaminem A potlačuje příjem vitaminu D3. Želvy, které dostávají zeleninovou stravu bohatou na karoten, nikdy netrpí nedostatkem vitaminu A, měly by proto dostávat jen minimální množství přídavných vitaminů.
Vitaminy skupiny B se hojně vyskytují v kvasnicích, mase a luštěninách. Rozlišujeme několik vitaminů B, které číslujeme od 1 do 12. Jejich nedostatek způsobuje kožní a trávicí potíže. Kromě vitaminu B1 (thiamin, viz níže) je pro správný chod metabolismu důležitý také biotin, který nemá vitaminové číslo.
Nedostatek biotinu způsobuje šupinkovitou kůži, oslabení svalstva a zpomalení růstu. Neoplodněná syrová vejce obsahují ovidin, který zbavuje tělo biotinu, i když jen tehdy, pokud je přítomen ve velkém množství. Z tohoto důvodu dávejte plazům, jejichž strava obsahuje vejce, pouze vejce oplodněná nebo vařená.
Vitamin B1 (thiamin) je důležitý pro funkci nervového systému. Řada druhů ryb obsahuje látku, která rozkládá vitamin B1.
Vitamin C zvyšuje odolnost živočichů vůči chorobám. Je obsažen ve většině ovoce a jeho nedostatek se vyskytuje jen výjimečně.
Vitamin D3 je pro chovatele zvířat v teráriu nejdůležitější. Je nezbytný pro absorbování vápníku a jeho nedostatek se projevuje podobně právě jako nedostatek vápníku.
Předávkování tímto vitaminem může způsobit usazování vápníku v orgánech, případně otravu a potíže při růstu kostí. Vitamin D3 se vytváří také v kůži pomocí ultrafialového záření. Toto záření je přirozeně obsaženo ve slunečním světle, ale neprochází sklem, i když průhledná plastiková deska ho propouští.
Zvířata chovaná ve skleněných teráriích proto potřebují buď ozařování UV-B světlem, nebo dávky vitaminu D3.
Do terária buď zavěste ultrafialové svítidlo, nebo umístěte zvířata do venkovního terária. Můžete také přidávat vitamin D3 do vody nebo do jídla v kapkách nebo v prášku.
Uvádíme zde různé doporučené dávky, které však nelze určit přesně, protože ne každé zvíře toho vypije nebo sní stejně. Mladým jedincům dávejte 500 - 1000 IU jednotek na kilogram týdně, dospělým 100 - 500 IU jednotek týdně, nebo přidejte 10 000 IU jednotek do 1 litru pitné vody. Je to sice trošičku jako hledat vítr navlhčeným prstem, ale snažte se dávat zvířatům trochu každý týden.
Vitamin E ovlivňuje například plodnost nebo funkci jiných vitaminů. Vyskytuje se hojně v luštěninách a naklíčených výhoncích, například fazolí. Jeho nedostatek způsobuje u plazů problémy s rozmnožováním.
Zelená potrava
Zeleninu a ovoce dobře umyjte, nakrájejte na jemné kousíčky a smíchejte dohromady. Směs podávejte zvířatům v misce; pokud přesto sežerou s potravou dost hlíny, postavte ji na kus linolea.
Při krmení zvířat zelenou potravou dodržujte následující zásady.
- Poměr vápníku a fosforu (viz tabulky). Základní poměr je 1,5krát více vápníku (Ca) než fosforu (P). Špatný poměr lze upravit multivitaminovým a minerálním přípravkem. Obecně hodnoty v tabulce se mohou lišit od jiných tabulek, vzhledem k různým metodám analýzy. Např. poměr Ca:P u zelí je uveden jako 2,9-7,5:1. Kromě toho existuje řada různých druhů zeleniny a ovoce, u nichž je hodnota různá.
- Obsah vlákniny (viz tabulky). Zvířata potřebují hodně vlákniny pro dobré trávení.
- Obsah bílkovin. U zvířat, která se živí převážně zelenou stravou, musí být obsah bílkovin vysoký, zvláště u mláďat a březích samiček (viz tabulky). Strava s vysokým obsahem bílkovin je např. naklíčená sója.
- Vitaminy. Veškeré ovoce obsahuje vitamin C, mrkev vitamin A a fazolové výhonky vitamin B.
- Rozmanitost. Některé rostliny mohou obsahovat škodlivé látky (viz následující poznámky). Rozmanitou skladbou potravy u zvířat přirozenou cestou zabráníme předávkování určitou látkou. Skladbu potravy se snažte dodržovat co nejbohatší a dávejte zvířatům stále nové druhy ovoce, zeleniny a lučních rostlin.
- Kyselina šťavelová odbourává zásoby vápníku důležité pro růst kostí. Může také způsobit potíže krevního oběhu. Vysoký obsah kyseliny šťavelové mají např. rebarbora, špenát, petržel, mrkev a brokolice.
TABULKA
V této tabulce jsou uvedeny hodnoty různých druhů čerstvé zeleniny a ovoce
|
Druh |
Ca |
P |
Ca:P |
Vláknina |
Bílkoviny |
Poznámky |
|
Brokolice |
48 |
66 |
0,7 : 1 |
3,0 |
3,0 |
vysoký obsah kyseliny šťavelové |
|
Brambory loupané |
7 |
46 |
0,2 : 1 |
1,6 |
2,1 |
|
|
Bruselské klíčky |
42 |
69 |
0,6 : 1 |
4,2 |
3,4 |
|
|
Celer |
40 |
25 |
1,6 : 1 |
1,7 |
0,8 |
|
|
Cuketa |
15 |
32 |
0,5 : 1 |
1,2 |
1,2 |
|
|
Čekanka |
19 |
26 |
0,7 : 1 |
3,1 |
0,9 |
|
|
Čínské zelí |
105 |
37 |
2,8 : 1 |
1,0 |
1,5 |
++ |
|
Endivie |
52 |
28 |
1,9 : 1 |
3,1 |
1,3 |
|
|
Fazolové klíčky |
13 |
54 |
0,2 : 1 |
1,8 |
3,0 |
|
|
Kapusta kadeřavá |
135 |
56 |
2,4 : 1 |
2,0 |
3,3 |
|
|
Květák |
22 |
44 |
0,5 : 1 |
2,5 |
2,0 |
|
|
Mrkev |
27 |
44 |
0,6 : 1 |
3,0 |
1,0 |
vysoký obsah kys. šťavelové |
|
Pampeliška list |
187 |
66 |
2,8 : 1 |
3,5 |
2,7 |
++ |
|
Petržel |
138 |
58 |
2,4 : 1 |
3,3 |
3,0 |
vysoký obsah kys. šťavelové |
|
Pórek |
59 |
35 |
1,7 : 1 |
1,8 |
1,5 |
|
|
Prunelky |
105 |
37 |
2,8 : 1 |
1,0 |
1,5 |
|
|
Reveň |
86 |
14 |
6,1 : 1 |
1,8 |
0,9 |
|
|
Salát hlávkový |
68 |
25 |
2,7 : 1 |
1,9 |
1,3 |
|
|
Salát ledový |
19 |
20 |
1 : 1 |
1,4 |
1,0 |
|
|
Salát Webbův |
32 |
23 |
1,4 : 1 |
1,0 |
1,3 |
|
|
Růžičková kapusta |
47 |
23 |
2 : 1 |
2,3 |
1,4 |
|
|
Špenát |
99 |
49 |
2 : 1 |
2,7 |
2,9 |
vysoký obsah kys. šťavelové |
|
Tuřín |
190 |
42 |
4,5 : 1 |
2,4 |
1,5 |
++ |
|
Zelí červené |
51 |
42 |
1,2 : 1 |
2,0 |
1,4 |
|
|
Zelí savojské |
35 |
42 |
0,8 : 1 |
3,1 |
2,0 |
|
|
Banány |
6 |
20 |
0,3 : 1 |
2,4 |
1,0 |
|
|
Brambory |
14 |
19 |
0,7 : 1 |
2,3 |
0,6 |
|
|
Broskve |
5 |
12 |
0,4 : 1 |
2,0 |
0,7 |
|
|
Datle sušené |
32 |
40 |
0,8 : 1 |
7,5 |
1,9 |
|
|
Fazole velké |
22 |
95 |
0,2 : 1 |
4,2 |
5,6 |
vysoký obsah taninu |
|
Fíky |
35 |
14 |
2,5 : 1 |
3,3 |
0,8 |
|
|
Francouzské fazole |
37 |
38 |
1 : 1 |
3,4 |
1,8 |
|
|
Hrášek |
25 |
108 |
0,2 : 1 |
5,1 |
5,4 |
vysoký obsah taninu |
|
Hroznové víno |
11 |
13 |
0,9 : 1 |
1,0 |
0,7 |
|
|
Hrušky neloupané |
11 |
11 |
1 : 1 |
2,4 |
0,4 |
|
|
Jablka neloupaná |
7 |
7 |
1 : 1 |
2,7 |
0,2 |
|
|
Kiwi |
26 |
40 |
0,7 : 1 |
3,4 |
1,0 |
|
|
Kokos |
14 |
113 |
0,1 : 1 |
9,0 |
3,3 |
|
|
Kukuřice |
2 |
89 |
0,02 : 1 |
2,7 |
3,2 |
|
|
Lilek |
7 |
22 |
0,3 : 1 |
2,5 |
1,0 |
|
|
Mandarinky |
14 |
10 |
1,4 : 1 |
2,3 |
0,6 |
|
|
Mango |
10 |
11 |
0,9 : 1 |
1,8 |
0,6 |
|
|
Meloun |
8 |
9 |
0,9 : 1 |
0,5 |
0,6 |
|
|
Okurky |
14 |
20 |
0,7 : 1 |
0,8 |
0,7 |
|
|
Papája |
24 |
5 |
4,8 : 1 |
1,8 |
0,6 |
|
|
Paprika |
9 |
19 |
0,5 : 1 |
1,8 |
0,9 |
|
|
Pastinák |
36 |
71 |
0,5 : 1 |
4,9 |
1,2 |
++ |
|
Rajčata |
5 |
24 |
0,2 : 1 |
1,1 |
0,9 |
|
|
Švestky |
4 |
10 |
0,4 : 1 |
1,5 |
0,8 |
|
|
Opuncie |
56 |
24 |
2,3 : 1 |
3,6 |
0,7 |
Kromě výše uvedené zeleniny a ovoce mohou jako potrava sloužit také vojtěška, borůvky, listy vinné révy, heřmánek, maliny, svlačec, kokoška pastuší tobolka (malá a velká), třešně, jetel (listy a květy), kedluben (listy a strouhaná bula), brukev řepka (zvláště květy), řeřicha (květy), pampelišky (listy a květy, nikdy však stonky), tykev, fialky, potočnice lékařská a jitrocel. Fazole, čočku, slunečnicová a jiná semínka nechte vyklíčit, nebo je před krmením namočte do vody. Prvotřídním zdrojem potravy jsou čerstvé výhonky čočky, vojtěšky, řepky, ředkviček, pšenice a slunečnice.
CO BUDE JÍST ? Jídelníček:
|
