Rozmnožování
ROZMNOŽOVÁNÍ
Až získáte určité zkušenosti a stanou se z vás pokročilí chovatelé, můžete se pokusit želvy rozmnožit. Víte už, jak rozlišit samce od samice. Pokud máte dva samce, možná jste si již všimli, že se v určité části roku začnou projevovat mnohem čileji, někdy se dokonce vzájemně pošťuchují. Když k nim v této době, tedy v období páření, přidáte dospělou samičku, budete moci pozorovat námluvy i souboje. Samci se mohou hlasitě ozývat a vzájemně se srážejí krunýři. Snaží se jeden druhého převrátit - vítězí ten soupeř, který zůstane na všech čtyřech.
Protože u želv je oplození vnitřní, následuje po vítězných soubojích páření. Netrvá dlouho a partneři se poté rozejdou. Neočekávejte proto u vašich želv nějaký pevnější svazek. Po určité době samička vyhledá místo, kde je kyprá půda. Vyhloubí jamku a do ní snese vajíčka. Jejich počet, tvar a velikost se různí u jednotlivých druhů. Jsou bílá, téměř kulovitá nebo oválná a mají pevnou skořápku. Samička pak vajíčka zahrne a povrch udusá velmi jednoduše: stoupne si nad jamku a několikrát plnou vahou "dosedne na zem". Poté odejde a tím pro ni veškerá rodičovská péče končí. O další se musí postarat sluníčko. Podle teploty trvá inkubace (doba vývoje zárodku ve vajíčku) např. u želvy čtyřprsté 60 až 110 dní. Malé želvičky čeká hned od začátku dřina. Musejí se nejen vyklubat z vajíčka a rozbít dosti pevnou skořápku, ale také se vyhrabat na povrch a čelit všem nástrahám, které na ně číhají.
Při umělém chovu musíme tedy vajíčkům zabezpečit vhodné podmínky k vývoji. Při prvních náznacích námluv připravíme samičce dostatečně vysokou vrstvu rašeliny s pískem, do které by mohla vajíčka zahrabat. Jakmile je snůška celá, opatrně ji vyjmeme a přemístíme do zvláštní "líhně". Nejvhodnější teplota pro vývoj zárodku je 23-29 °C. Pečlivě ji kontrolujeme zanořeným teploměrem a podle potřeby upravíme. Důležitá je také přiměřená vlhkost.
Kdybychom nechali okolní substrát vyschnout, vysychala by i vajíčka, protože jejich skořápka je prodyšná. Naopak přílišná vlhkost znamená nebezpečí zplesnivění vajíček. Jestliže se vám podaří překonat toto úskalí, budete odměněni pohledem na novorozené želvičky. Jsou malé, mají jasné barvy a měkký krunýř, který se může snadno poranit. O mláďata musíte pečovat. Nestačí jim jen přiměřená teplota, ale musejí dostávat velmi pestro stravu a hned od začátku také vitamíny a minerální látky. I tady ovšem platí, že méně je někdy více. Čím rozmanitější mají jídelníček, tím méně umělých vitamínů potřebují.
Samičky želv mají kratší ocásky a rovný, nebo dokonce vypouklý plastron.
Ocásek samců je mnohem delší a plastron bývá vmáčknutý - to je důležité pro větší stabilitu při páření.
Při podráždění vychlípí samci pářící orgán - penis.
V našich podmínkách se obvykle nepodaří úspěšně vylíhnout snesená vajíčka bez uložení do umělé líhně.
Vejce dáváme do líhní v miskách s pískem a na jejich skořápky si můžeme
poznamenat datum snůšky, abychom věděli, kdy očekávat mláďata.
Týden staré mládě želvy čtyřprsté.
Vajíčka želv se tvarově dosti odlišují podle druhů, a někdy dokonce i podle zeměpisných poddruhů.
Páření želv předcházejí poměrně dlouhé námluvy, doprovázené souboji samců.